„Tato terapie nás sceluje a přináší vjem ´jsem kompletní se vším všudy´. Vytvoří podmínky pro ideální rovnováhu těla a psyché, takovou rovnováhu, která je ideální právě v tento čas.“

S Radkem Neškrabalem si v roce 2020 povídali Dagmar Gem Kůrková a Filip Žitník

Když k tobě přichází klient poprvé a máš mu v pěti větách říct, jak metoda funguje, jak bys to popsal?

Foto: Markéta Bendová

Kraniosakrální terapie je jemná neinvazivní metoda komplexního přístupu ke zdraví, využívající různých zdrojů, technik, postojů. Pro představu bych jmenoval některé oblasti, kde může kraniálka pomoci ovlivnit lidský systém. Je to například:

  • regulace nervové soustavy 
  • podpora v sebeozdravných procesech
  • vytváření podmínek pro ideální napětí v tkáňovém systému
  • regulace a podpora různých funkcí organismu.

Z hlediska přístupů se pak můžeme orientovat i ke konkrétním napětím v tkáních, které pomáháme integrovat pomocí somatoemocionálních uvolnění. Také dochází k ovlivnění a podpoře fasciální sítě těla a jeho úlohy jako komunikačního a metabolického systému v našem organismu.

A hlavně, kraniálka je naslouchající a soucitný přístup, ve kterém má klient možnost dotýkat se náročných situací, které souvisí s jak tělesnými, tak s duševními či duchovními principy. Tato terapie nás sceluje a přináší vjem „jsem kompletní se vším všudy“. Vytvoří podmínky pro ideální rovnováhu těla a psyché, takovou rovnováhu, která je ideální právě v tento čas.

Čím ti přijde kraniosakrální terapie jedinečná či výjimečná oproti jiným přístupům?

Svým přístupem, který nám dává orientaci na zdraví a ne na nemoc – to je přístup kraniosakrální biodynamiky. Osteopatické přístupy mají zase možnost velmi rychle oslovit CNS (centrální nervový systém) přes různé tenze a uvolnění skrze tzv. doprovázení tkáně k jejímu původnímu záměru a funkčnosti.

Co na kraniálce baví a zajímá tebe osobně?

To, jak se tato metoda neustále vyvíjí, její neustále se rozvíjející princip, flexibilnost a rozpětí i hloubka. A poznávání kouzla našeho těla, všeho, co v něm či na něj působí. A také to, že kontakt s klientem je vždy jako poprvé. To je hodně důležité. Jsem neustále překvapován a učen systémem klienta o zdraví, postoji a funkčnosti člověka. 

Setkal ses někdy v rámci své praxe s něčím nebo někým, co tě opravdu dostalo? 

Je to spoustu příběhů, které jsou dojemné, ale i frustrující, těžko vybrat něco konkrétního. Ale ze všeho nejvíce mě dostala na kolena právě terapie sama svojí universálností. Jsem vděčný za její učení.

Kraniosakrální terapii se věnuješ už dlouho. Můžeš říct, kolik let a jak se kraniálka za tu dobu vyvinula?

Foto: Pixabay

Kraniosakrální práci se věnuji od roku 1994, což je letos nějakých 26 let. Její vývoj je nejen v ní samotné, ale je vášní a vývojem člověka jako takového. Dnes a na začátku to sice vypadalo skoro podobně, a přesto se něco velmi zajímavého stalo uvnitř ní a v nás. Možná větší pochopení některých hlubších principů. Anebo se vývojově objevily tkáně, které dostaly větší šanci být uznány jako důležité – hovořím zde o fasciích, které jsou nyní v podstatě uznány jako další orgán. Anebo o vývojových stadiích člověka, embryologii, která přináší větší pochopení chování, jednání a možná zdraví a nemoci. Pochopení toho, jak se nemoc v těle může integrovat a jak se může zdraví projevit. A tohle je pro kraniálku důležité, je to jejím základním principem. Je velmi obtížné vypsat vše, co se odehrálo. Jen vím, že toho bylo opravdu hodně. Přesto se rád vracím zpět, abych vzdal hold tomu, co mě vedlo a neustále vede ve vášni být s kraniálkou a být do ní zamilován. Objevování vztahů mezi funkcí, anatomií a vitalitou a také postojem nebo filozofií toho člověka, který přišel na ošetření. 

Co je podle tebe důležité při učení nových praktikantů? Na co hlavně dbáš?

Jé, toho je tolik! Především individualita skupiny, se kterou jsem momentálně v kontaktu. Každá vyžaduje naprosto speciální přístup. Obecně je to pak podpora kvalit studentů. 

Také dbám na, pokud možno, postupný vývoj terapeuta a jeho pochopení látky alespoň v možnostech jeho momentální kapacity – a to se vyvíjí. Podpořit v pravý čas ty správné věci a dát možnost novým, aby se dostaly do toho pole. Dále dbám na osobní a lidský přístup ke každému studentovi bez zavřených dveří. A na připomínání toho, že moudrost není jen v nás praktikantech, ale i v klientech. Je toho opravdu hodně, co se snažím předat. A přesto si uvědomuji, že tento proces je postupný a je třeba ho podpořit. Ne tím, že budu lidem říkat „už to umíš“, ale říci jim „jsi na dobré cestě, pojď dál“. 

Dá se říct, že každý klient si řešení svého problému přináší s sebou?

Ano. Sám ho často nemá možnost najít. Úkolem terapeuta je pak jej (to řešení) vyzvednout a podpořit. 

V čem se podle tebe liší práce s dětmi oproti práci s dospělými?

Možná je to otázka, na kterou nejsem schopen odpovědět. Když vezmeme v potaz, že terapeut má před sebou člověka, jeho historii, které nerozumí v celé šíři, a přesto má možnost malinko nahlédnout, pak by mohla být možnost pracovat s dětmi i dospělými stejná, neboť ve své podstatě jsme neustále dětmi, které si pouze hrají s jinými hračkami. Samozřejmě, pak vypadáme více důležití. A děti v pravém slova smyslu tohle nemají, nebo jen málo.

Je to vždy o přístupech a děti jsou skvělí učitelé v naší práci. Jak zacházet s přístupem a invazí – na to reagují naprosto neomylně. Dospělý člověk dokáže věci překonávat a trpět, neboť neví, že má jinou možnost, už to zapomněl a zanechal někde v hloubce svého života překryté různými přesvědčeními a získanými vzorci. Proto každá práce má své specifikum a my vždy potřebujeme naprosto individuální přístup ke každému klientovi. Každý má dveře otevřeny v jiném patře, čase a prostoru.

Co z kraniálky ti v poslední době udělalo radost?

Mí skvělí studenti, ve kterých vidím proces jejich moudrosti, která se postupně otevírá a dostává možnost se realizovat.

Mám radost z každé maličkosti, která přináší mě i klientovi porozumění životu.

Dále je pro mě kouzelné pozorovat, jak je spousta lidí, kteří se snaží získat pro tuto terapii kredit kvality a prospěšnosti pro všechny, kdo o to jen trochu projeví zájem. 

Raduji se také z procesu, kdy se asociace snaží, a očividně to jde, propojit různé subjekty a asociace ve světě nebo se přidat a získat tak cenné rady jak dál.

Děkuji.

Sdílejte článek