I když kraniosakrální terapie pracuje pomocí dotyku, nejedná se o masáž.

Základním rozdílem je celkový přístup terapeuta a způsob dotyku. Při masáži působí masér tlakem, pohybem či silou na tělo klienta, účinné síly tedy přicházejí od maséra, z vnějšku klientova těla. Masér tyto síly aplikuje, aby v klientově těle něco uvolnil, rozproudil, změnil.

0448web

V kraniosakrální terapii je dotyk formou naslouchání, poskytuje podporu a zpětnou vazbu tělu klienta a jeho vnitřním přirozeným procesům. Účinné síly neaplikuje terapeut, ani fyzicky ani “energeticky”. Terapeut vnímá síly a procesy v těle klienta, doprovází je svýma naslouchajícíma rukama a tím jim umožňuje projevit se a pracovat. Změna tak vychází zevnitř z těla klienta. Dotek je formou interakce, který tuto změnu usnadňuje.

Průběh kraniosakrální terapie je narozdíl od většiny masáží poměrně statický, klient leží oblečen, většinou na zádech, nebo na boku a délka spočinutí v jednotlivých dotecích může být relativně dlouhá – i 30 min. To klientovi umožňuje obrátit pozornost k intenzivnímu vnímání procesů ve svém těle.

Důležitým rozdílem je, že při kraniosakrální terapii se terapeut nezaměřuje na problémy, tzn. blokády, bolestivá místa, a nemění je vnějším působením. Zaměřuje se na projevy zdravého fungování organismu jako celku. Těmto projevům naslouchá a podporuje je, a tak umožňuje organismu klienta nejprve dočerpat energii a pak řešit problém vlastními silami.

Dalším rozdílem je důraz na celek v kraniosakrální terapii. I když se terapeut dotýká klienta na určitém místě těla, vždy vnímá jak lokální procesy tak i jejich vztah k celku. Terapeut nechce odstranit problém na určitém místě, ale umožnit organismu jako celku přejít k lepšímu celkovému fungování. Tělo přitom blokády uvolní samo, jakmile to pro něj bude možné.