Fibromyalgie je rozšířená muskuloskeletální porucha spojovaná s rozsáhlou mechanickou citlivostí, únavou, neosvěžujícím spánkem, depresivními náladami, a všepostupující dysfunkcí autonomního nervového systému: tachykardií, posturální intolerancí, Raynaudovým fenoménem a průjmem.
Randomizovaná kontrolovaná studie.
Devadesát dva pacientů s fibromyalgií bylo náhodně přiděleno do skupiny s intervencí nebo s placebem.
Pacienti procházeli léčbou po dobu dvaceti týdnů. Skupina s intervencí podstoupila kraniosakrální terapii a placebo skupina podstoupila falešnou léčbu odpojeným megnetoterapeutickým zařízením.
Hladiny intenzity bolesti byly stanoveny zhodnocením bolestivých bodů a naměřením variability srdečního tepu pomocí 24 hodinového Holter monitoringu.
Po dvaceti týdnech léčby skupina s intervencí vykazovala významné snížení bolesti u třinácti z osmnácti bolestivých bodů (P<0.05). Ve skupině s intervencí byly pozorovány významné rozdíly v časové směrodatné odchylce segmentů RR, v průměrné kvadratické odchylce, standardní odchylce v časových úsecích RR a v a globálním dojmu klinického zlepšení oproti původním hodnotám. Ve skupině s placebem výše uvedené pozorováno nebylo.
Po dvou měsících a po roce terapie skupina s intervencí projevovala významné rozdíly oproti původním hodnotám u bolestivých bodů na levém týlu, levé dolní straně krku, u nadkloubního hrbolku a velkého trochanteru a významné rozdíly v časové standardní odchylce segmentů RR, v průměrné kvadratické odchylce, standardní odchylce v časových úsecích RR a v globálním dojmu klinického zlepšení.
Kraniosakrální terapie zlepšila symptomy střednědobé bolesti u pacientů s fibromyalgií.
