shadow

Základní prvky terapeutického vztahu – rozhovor s Andreasem Huckelem

Fotka od analogicus z Pixabay

Jak chápeš roli vztahu mezi klientem a terapeutem?

Vztah mezi klientem a terapeutem je software, který umožňuje, aby klient dosáhl požadovaných změn. Časový rámec, etické principy terapeuta a finanční výměna za terapeutické služby představují hardware. Tyto oblasti pak společně tvoří dvě nohy, které umožňují kráčet za svými cíli jak klientovi, tak i terapeutovi.

Jaké jsou pro tebe klíčové aspekty vztahu mezi terapeutem a klientem?

Sedí to? A když to nesedí, dokážu zařídit, aby to sedlo? To znamená, dokáží se terapeut a klient vůbec “zkontaktovat” a dokáží najít způsob, jak umožnit tomuto kontaktu, aby rostl a rozvíjel se? Kontaktem míním: jsou spolu obě strany schopné hovořit, a dokáží navázat fyzický kontakt (v případě, že se jedná o terapeutický přístup, který zahrnuje dotyk)? Dokáží spolu vstoupit do rezonance? Pokud ne, jsou schopní terapii dobrým způsobem ukončit, aby nedošlo k zopakování zážitku vývojového traumatu?
To, zda to “sedí”, v tomto kontextu znamená následující: Dokáží se oba vztahovat kognitivním způsobem? Mají obě strany takové porozumění životu, které má dostatečně velkou společnou půdu na to, aby mohly spolupracovat? Když mě například žádá o terapii někdo, kdo řeší problém násilí od partnera, je mým cílem podpořit ho, aby si dokázal nastavit hranice nebo z daného vztahu odešel. Nebudu se s daným klientem modlit za změnu situace, protože nemám zkušenost, že by to vedlo k úspěchu. Kromě toho je důležité, aby se terapeut a klient měli svým způsobem rádi. Nepodporoval bych klienta, aby pracoval s terapeutem, který mu není sympatický. Určité náboženské nebo esoterické ideologie učí, jak lépe zvládat utrpení. Mým zájmem je ukončení utrpení a vytváření života, jaký člověk chce. I v tomto musí být klient a terapeut v souladu.

Děláš jako terapeut něco konkrétního, aby tento základní aspekt mohl být přítomný v rámci sezení?

Každý den praktikuji integraci vlastního materiálu, abych – v momentě, když začínám sezení s klientem – byl vyprázdněný, regulovaný a otevřený. Mé základní potřeby musí být naplněné. Musím být naplněný, odpočatý, cítit se milovaný a šťastný, jinak vstupuji do “potřebného” stavu, který by měl na mou práci negativní vliv. Když se cítím “aktivovaný”, musím zjistit, co se děje, jinak bych to vnášel do procesu s klientem. A když se cítím odpojený, unavený nebo depresivní, musím se o to postarat, jinak to také bude ovlivňovat proces. Vytvářím si takový stav bytí, kdy jsem vyrovnaným způsobem v tady a teď. Toto je má zodpovědnost jako terapeuta.

Co považuješ za největší nebezpečí nebo past terapeutického vztahu?

Vědět lépe, co je pro klienta dobré. Vědět lépe, co je dalším krokem, který klient potřebuje udělat. Odmítnout klienta nebo to, co dělá nebo říká, protože to aktivuje něco z terapeutova stínu. Využívat klienta emocionálně nebo sexuálně, aby tím terapeut naplňoval vlastní potřeby.

Jaký z aspektů terapeutického vztahu tě nejvíce fascinuje?

Zážitek magie, když dojde k posunu, když obě strany udělají svou práci.
Je to jako zahradničení na jaře. Připravíte půdu, pohnojíte ji. Zasadíte nové rostlinky a zaléváte. A pak čekáte, než začnou růst. A nikdy nevíte, kdy to bude. Ale v určitou chvíli to přijde.
Terapeutická práce je podobná. Můžete udělat spoustu práce. A když je práce hotová, přichází zlepšení. Uměním v této fázi terapeutické práce je nenarušovat proces tím, že terapeut udělá z netrpělivosti něco zbytečného.

Co považuješ za nejdůležitější prvek terapeutického vztahu, kterému je třeba věnovat pozornost?

Frekvence, ve kterých klient a terapeut “pulzují”, jak jejich “pulzování” navzájem komunikuje a jak tento proces vytváří něco nového a svěžího.
Je to tak trochu jako surfování ve dvou na velké vlně, nebo párový tanec. Děláte spolu něco, čehož součástí je přecházení tam a zpět (pendulace) mezi děláním a bytím, mezi mluvením a nasloucháním, mezi vedením a následováním a také prostor v rámci takové změny. Pokud se to daří, jen tak dál. Důležité je uvědomovat si okamžiky, kdy z tohoto vyladěného procesu vypadnete, a kdy se do něj vrátíte. A to, jak to děláme, je součástí specifické expertizy, kterou terapeut postupně rozvíjí v průběhu své praxe. A dále, jak zvládat různé fáze přítomnosti a disociace ve vztahu mezi klientem a terapeutem a jak je používat jako palivo pro terapeutický proces. 

Díky za rozhovor.


Andrease Huckeleho budete moci potkat na následujících akcích:

19.1.2020 – večerní webinář – Bezpečí jako základní předpoklad úspěšného terapeutického procesu

27.3.2020 – 6. kraniosakrální konference – Když vztah léčí

28.-29.3.2020 – dvoudenní praktický seminář – Jak zařadit spolupráci mezi své terapeutické nástroje


 

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.